Vypínače světelných obvodů

Domovní vypínače jsou plně postačující pro nenáročné spínací funkce, kdy nejsou vyžadovány lepší parametry (dlouhá životnost, zcela bezhlučný chod, vysoký komfort při obsluze, možnost programování apod.). Jejich výhodou ve srovnání s elektronickými spínači je nižší cena.

Každý vypínač musí svými parametry vyhovovat pro zařazení do příslušného obvodu. Je-li např. světelný obvod jištěn v rozváděči jističem o jmenovitém proudu 10A, musí být každý spínač v tomto obvodu dimenzován také na jmenovitý proud alespoň 10A. I když tedy ve světelném obvodu s jističem 10A je svítidlo s žárovkou s příkonem jen 40W při síťovém napětí 230V, bude v pevné elektrické instalaci spínáno přístrojem zhotoveným pro jmenovitý proud 10A a napětí do 250V.

Vypínače pro spínání osvětlení se umisťují vždy tak, aby byly snadno dostupné při vcházení do místnosti nebo při jejím opouštění, tedy v blízkosti vstupních dveří. Takovýto spínač je vždy ve svislé instalační zóně u dveřního otvoru, na straně dveřního zámku, uvnitř místnosti, v níž se jím ovládá osvětlení. Montážní výška je v rozmezí od 1200 do 1400mm od podlahy. Další spínače, určené pro spínání osvětlení z dalšího místa, pro místní spínání doplňkového osvětlení nebo pro spínáni jiných elektrických předmětů, budou ve shodné montážní výšce v dalších svislých instalačních zónách, např. v blízkosti okenních otvorů. Pro spínání části instalací jsou spínače konstruovány v modulových rozměrech pro montáž do rozvodnic a rozváděčů. Tyto prvky se ale v domovních a bytových instalacích používají jen zřídka.

V některých stavebních konstrukcích panelových domů se používaly tzv. zárubňové spínače, montované do speciálních elektrozárubní. V praxi nebyly zjištěny žádné výhody tohoto řešení, naopak došlo ještě ke zhoršení již tak zoufalé situace v elektrické bezpečnosti instalací. Konstrukční řešení zárubně bylo totiž tak nešťastné, že docházelo k prodření izolace pracovního vodiče a následně k zavlečení nebezpečného dotykového napětí na tuto zárubeň.

Podle způsobu spínání dělíme spínače na vypínače, přepínače a tlačítkové ovladače. Vypínače mají vždy dvě krajní polohy: zapnuto - vypnuto, což na nich může být také vyznačeno grafickými symboly I - O. Podle počtu současně spínaných pólů jsou jednopólové, dvoupólové, třípólové, popř. i čtyřpólové, které ale bývají označovány jako třípólové se spínaným středním vodičem. Pro jednotlivá řazení spínačů byl stanoven číselný kód, z nichž přístroje obvykle používané ve vnitřních elektrických instalacích jsou shrnuty v tabulce.

Spínací mechanismy tlačítkových ovladačů jsou vybaveny vratnými pružinami. Jsou tedy určeny jen pro vytváření krátkodobých spínacích impulzů, trvajících po dobu stisknutí ovladače. Využívají se pro ovládání dalších elektrických přístrojů, jako jsou impulzní relé, schodišťové automaty, stykače a podobně. Mohou být se zapínacími, vypínacími nebo přepínacími kontakty, tedy v řazeních 1/0, 0/1 nebo 6/0.

Spínače řazení 4 (skupinové přepínače), určené pro přepínání režimů činnosti osvětlení na schodištích a chodbách, byly dodávány jako otočné, se třemi základními polohami: den - večer - noc. Poloha "den" znamenala vypnutý stav, "večer" sepnutý stav a "noc" krátkodobé spínání po dobu vymezenou časovým nastavením schodišťového automatu. Přepínání pracovních poloh denně zajišťoval domovník nebo jiná pověřená osoba. Závislost na ruční obsluze je z praktického hlediska nevýhodná, kromě toho se již nevyrábějí technologicky zbytečně náročné otočné spínací mechanismy. Vzájemně principiálně příbuzné spínací mechanismy kolébkové a páčkové, které se pro domovní spínače nyní používají, nepřipouští jednoduchou možnost výroby spínačů řazení 4. Přesto je možné režim osvětlení schodiště centrálně ovládat ve dvou provozních stavech (vypnuto, časově omezený provoz) předřazeným spínačem řazení 6.

Sériový (lustrový) přepínač - řazení 5 - slouží ke spínání dvou svítidel (nebo částí jednoho svítidla) z jednoho místa.

Přepínače řazení 6, jinak též označované jako spínače střídavé, slouží ke spínání svítidla nebo skupiny svítidel zpravidla střídavě ze dvou míst. Spínače se montují vždy tak, aby byly k dispozici u jednotlivých vstupů do příslušných prostor (chodby, schodiště, či jiné místnosti s více vchody). Typické je použití střídavých spínačů pro ovládání osvětlení na schodištích. Z toho vzniklo jejich velmi často používané hovorové označení - spínače schodišťové. Je-li třeba spínat osvětlení z více než dvou míst (od většího počtu dveří), zapojí se na začátek a konec obvodu střídavé spínače a mezi ně se vloží potřebný počet křížových spínačů (řazení 7). Při zapojování obvodu se musí postupovat pečlivě, přesně podle předem vytvořených schémat zapojení. Při jakékoliv drobné chybě při zapojování vodičů - zejména při větším počtu ovládacích míst - se může stát, že některá kombinace poloh ovládacích kolébek nebude funkční.

Další možností využití střídavých spínačů je ovládání osvětlení rozděleného do dvou větví (např. víceramenné lustry), ze dvou míst stejným způsobem, jako při použití sériového spínače (spínače lustrového, spínače řazení 5). K tomuto účelu se použije dvou kombinovaných spínačů řazení 6+6 (dřívější označení 5B).

Samostatné střídavé spínače lze využívat i pro jednopólové spínání osvětlení, stejně jako spínače řazení I, popř. pro přepínání dvou obvodů, napájených z jednoho zdroje.

Někdy je třeba indikovat zapnutý stav spotřebiče nebo umístění spínače ve ztemnělé místnosti. K tomu slouží svítidla osazená doutnavkami nebo diodami LED. Pro rychlé nalezení spínače při vypnutém osvětlení postačí orientační svítidla s nižším světelným výkonem (u doutnavek pro jmenovité napětí 230V plně postačí proud kolem 0,4mA). U spínačů vybavených orientační doutnavkou se uvádí společně s označením řazení i symbol So.

Střídavé i křížové spínače lze s výhodou vybavit doutnavkovými orientačními svítidly, která napomáhají jejich rychlému nalezení v noci či v tmavých prostorách, do nichž nemá přístup denní světlo. Při vložení správným způsobem svítí doutnavky vždy při zhasnutém osvětlení na všech spínačích, při jakékoliv kombinaci ovládacích kolébek pro polohu vypnuto.

Symbolem S u čísla řazení je označeno vybavení spínače signálním svítidlem, které svým svitem indikuje zapnutý stav spotřebiče. Toto světlo musí být viditelné i při umělém či přirozeném osvětlení. Svítivost proto musí být výrazně větší, u doutnavky pak bude nutný proud kolem 2mA. Příklady značení spínačů se svítidly jsou v tabulce.

Spínací mechanismy domovních spínačů jsou překryty ovládacími kolébkami, různě tvarovanými podle výtvarného návrhu. Součástí jejich designu jsou i průzory pro orientační a signální svítidla.

Více informací z oblasti naleznete zde ...