Povrchová montáž vodičů a kabelů
Povrchová montáž vodičů a kabelů
V oblasti bytové výstavby se tohoto nejstaršího způsobu kladení vedení
využívá ve stále menší míře. Výjimku tvoří nástěnné elektroinstalační kanály,
jimž je proto věnována samostatná část. Povrchová montáž je přehledná, probíhá v
jediné etapě, nároky na stavební úpravy jsou zcela minimální. Soustava je snadno
rozšiřitelná, opravy i údržba jsou nenáročné. Za nevýhodu lze považovat nepřiliš
dobrý vzhled, obtížnou čistitelnost povrchu a někdy i výrazně nižší stupeň
ochrany před mechanickým poškozením. V malém rozsahu se využívá těchto rozvodů v
půdních prostorách a v některých objektech z hořlavých materiálů, popř. v
hospodářských přístavbách rodinných domků, kolnách, dílnách, garážích apod.
Materiálově nejméně náročný způsob je individuální kladení kabelů na příchytkách přímo nebo visutě na podkladu, při souběžném vedení většího počtu kabelů pak s příchytkami na nosných děrovaných či neděrovaných lištách plastových či kovových. S ohledem na možný průhyb je u vodorovné trasy vzdálenost mezi jednotlivými příchytkami nejvýše 0,4m pro kabely o vnějším průměru do 16mm a 0,6m pro kabely s větším průměrem (až do 25mm). U svislých tras mohou být vzdálenosti větší, až 1m, protože nehrozí nebezpečí průhybu.
Poloměry ohybů kabelů v místech změn směru závisí na průměru kabelu; nesmí být menší než šestinásobek jeho vnějšího průměru (do průměru 20mm) a musí být alespoň dvanáctinásobkem při průměrech větších (až do 40mm). Pro prostupy stěnami se v předem vyznačených kabelových trasách musí připravit otvory s vloženými plastovými trubkami.
Poněkud estetičtější je zatahování kabelů v přímých trasách do tuhých plastových trubek, uložených na povrchu stavební konstrukce. Trubky se k podkladu připevňují příchytkami, rozmístěnými ve vzdálenosti přibližně 1m (ve vodorovných i svislých trasách). V místech změn směrů tras jsou ohyby kabelů volně, mimo trubky. Dalšími nástěnnými soustavami jsou kovové nebo plastové systémy, obsahující nejen trubky, ale i tvarové díly, jako jsou spojky, kolena, ohyby, vývodky a potřebný sortiment nástěnných krabic se šroubovými nebo násuvnými vstupními hrdly. Trubkovody mohou být konstruovány jako násuvné nebo se závitovým spojováním (pro malá mechanická namáhání) či jako pancéřové (pro velká mechanické namáhání). Až do vydání ČSN 33 2312 (1985) bylo povoleno kladení elektrických vedení na hořlavých podkladech pouze v kovových pancéřových trubkách. Nyní je však použití nástěnných trubkových systémů v oblasti výstavby budov pro bydlení jen výjimečným jevem.
Více informací z oblasti naleznete zde ...
