Domovní vypínače a zásuvky

Z přístrojů, používaných v domovních a bytových instalacích, jsou nejčastějšími silové zásuvky, sloužící pro připojení různých spotřebičů. V moderních instalacích bývá jejich počet nejméně trojnásobný proti počtu použitých spínačů pro spínání osvětlení a dalších elektrických předmětů. Je to výrazný rozdíl proti stavu z počátků elektrifikace, kdy elektrické instalace sloužily téměř výhradně pro zabezpečení dostatečného osvětlení. Ovšem následný rychlý technický rozvoj přinesl a stále přináší obrovský, stále se rozšiřující výběr spotřebičů a elektrických či elektronických zařízení, určených pro připojení k elektrické síti. Proto se potřeba silových zásuvek neustále zvyšuje.

Poněkud méně často se vyskytují sdělovací zásuvky, které však jsou i přesto velice důležité. U tohoto sortimentu musíme počítat rovněž s rychlým rozvojem.

Roste ale i počet pevně připojených svítidel a dalších elektrických zařízení, která je nutné v elektrických instalacích spínat trvale zapojenými spínači. Různorodost nároků na způsob ovládání elektrických předmětů má dopad na sortiment spínačů, a to i přesto, že jejich podíl na celkových počtech domovních elektroinstalačních přístrojů je výrazně nižší, než podíl zásuvek.

Potřeba větších počtů zásuvek a spínačů vede k umisťování vždy několika přístrojů do společného prostoru. Instalace několika samostatných kompletních přístrojů, ať již vedle sebe nebo pod sebou, s určitými mezerami mezi sebou nebo bez nich, je však zpravidla neestetická. Udržet stejnou rozteč středů samostatně ukládaných elektroinstalačních krabic, nutnou pro zabezpečení shodně širokých mezer mezi sousedními přístroji, je velice náročné. A i když se to podaří, zůstává další problém. Používáním totiž dochází k menšímu čí většímu vzájemnému pootočení sousedních přístrojů a lidské oko je na takovéto posuny značně citlivé, spolehlivě zaznamenává odchylku od souběhu stran krytů sousedních přístrojů již kolem 0,2mm. Má-li být pobyt v místnosti příjemný, neměly by na zrak působit zbytečné rušivé vlivy, mezi něž rozhodně patří vzájemně posunuté kryty přístrojů, nemluvě o nesouladu designu těchto krytů s výtvarným řešením celého interiéru.

Proto je důležité poradit se s bytovým architektem dříve, než se rozhodneme k nákupu domovních přístrojů. Dobrý architekt dokáže, v závislosti na vybavení interiéru nábytkem a bytovými doplňky, navrhnout nejen nejvhodnější tvarové řešení krytů zásuvek a spínačů, ale i jejich barvy, mnohdy i odlišně pro jednotlivé oddělené prostory. Důležité je také zvolit stavebnicový systém domovních přístrojů, sestavitelných do společných vícenásobných rámečků. Zde již nemůže docházet k nevzhledným vzájemným posunům jednotlivých přístrojů, všechny zásuvky i spínače tak mohou být ve stejném designu, ve stejném barevném řešení, ve vodorovných nebo svislých řadách. Uspořádání může být i ve tvaru rastru, např. 2x2, 3x2, 2x3 přístroje apod.

Každý přístroj je vybaven svorkami pro připojení vnějších vodičů, umožňujících propojení s příslušným elektrickým obvodem. Svorky byly dříve šroubové, nyní je možné použít i přístroje s bezšroubovými svorkami. Pro zajištění dobrého vodivého spojení mají být šrouby dotaženy normou stanovenými krouticími momenty. Při celodenní ruční montáži jen s obyčejnými šroubováky však není možné dodržet rovnoměrnou kvalitu. Často jsou pak svorky málo dotažené, což vede k větším přechodovým odporům, většímu oteplení svorek a následnému snižování životnosti, někdy i ke vzniku požárů. Proto je důležité používat elektrické šroubováky s předem nastaveným utahovacím momentem. Bezšroubové svorky s plochými kontaktními pružinami jsou vybaveny ručně ovládaným uvolňovacím mechanismem, který dovoluje snadné zasunutí nebo vysunutí vodiče. Pružiny vyvíjí dostatečný a stálý kontaktní tlak, jehož velikost vůbec nezávisí na event. únavě montéra. Připojení vodičů během montáže je výrazně rychlejší a elektrický spoj je spolehlivější, než u šroubových svorek.

Více informací z oblasti naleznete zde ...